Druhy vedlejších vět - souhrnná cvičení 2

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	Při určování druhů vedlejších vět doporučujeme následující algoritmus: 1. Najdeme přísudek věty hlavní. - Jestliže je ve větě hlavní pouze sponové sloveso, podíváme se, zda jmenná část přísudku není vyjádřena vedlejší větou přísudkovou. - Venku je, jako by měl přijít konec světa. 2. Najdeme podmět věty hlavní. - Pokud není ve větě hlavní obsažen podmět, může se jednat o větu vedlejší podmětnou. - Stalo se, že soused vykopal studnu.	Jaký význam má slovo algoritmus? (1) Znáte jiné algoritmy? (2)
Které VV rozvíjí podstatné jméno? (3)	3. Zjistíme, zda věta vedlejší rozvíjí podstatné jméno. - Pokud se věta vedlejší váže na podstatné jméno či zájmeno (rozvíjí podstatné jméno), jedná se o vedlejší větu přívlastkovou. - Strýc František, kterého znáte z prázdnin, přijede zítra. 4. Zjistíme, zda věta vedlejší rozvíjí zároveň sloveso i podstatné jméno (zájmeno). - V tomto případě se jedná o větu vedlejší doplňkovou. - Viděl jsem ho, jak sedí na lavičce v parku.	Uveďte vhodnou pomůcku pro rozpoznání VV doplňkové? (4)
Uveďte pořadí přednosti otázek při určování druhů VV. (5) Které VV nelze rozpoznat podle otázek? (6)	5. Zjistíme, zda věta vedlejší rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno. - Pomocí příslovečných otázek (proč, kdy, jak ad.) určíme vedlejší větu příslovečnou (místní, časovou, způsobovou atd.). - Přišla pozdě, protože se příliš dlouho strojila. - Pomocí pádových otázek zjistíme vedlejší větu předmětnou (příslovečné otázky mají přednost před pádovými otázkami). - Slyšela jsem, že se ti v práci docela líbí. 6. Pokud vedlejší věta rozvíjí příslovce, jedná se vedlejší větu příslovečnou. - Bylo mi tak hrozně, že jsem nemohla ani usnout.
	V první sada cvičení obsahuje vždy po 13 větách. Každý druh věty vedlejší je v cvičení zastoupen vždy jednou. Určete druhy vedlejších vět: Neříkej mi, že se stydíš. Často se říkalo, že nás nemá rád. Po polévce mi bylo, že bych mohl skály lámat. Rána zazněla tak blízko, že se všichni lekli. Pracoval výhradně tak, že opisoval od svého souseda. Na sraz jsem nepřišel proto, že jsem zaspal. Slyšel jsem ho, že chodí po domě. Stydlivě vyslovila prosbu, abychom se na chvíli odvrátili. Odbočil tam, kde byla lepší cesta. Dokud se nevrátím, vyčkejte s obědem. Když mi napíšeš, budu mít radost. Přestože byla silnice dobrá, jeli jsme raději opatrně. Poočku pozoroval Pavla, aby mohl kdykoliv zasáhnout. Určete druhy vedlejších vět: Co se říká, je pravda. Zaslechl jsem, jak venku začal dupat ježek. Obloha byla, jako by ji vymaloval malíř. V televizi ukazovali žáky, jak se dovedou zapojit do diskuse. Překvapilo mě zjištění, jak je to prosté. Kudy jsem chodil, vzpomínal jsem na ni. Dokud se nerozbalily dárky, dítě nechtělo jíst. Polévku vylepšila tím, že do ní nasypala polévkové koření. Čím více jsme se vzdalovali od domova, tím jsem byl smutnější. Nezajímá mě to, poněvadž jsem podobný problém již vyřešil. Lidé vybíhali z domu, aby se podívali na ohňostroj. Je-li obloha pod mraky, nemusí ještě pršet. Třebaže se zlobila, nezapomněla na spravedlnost.	Kolik je druhů vedlejších vět? (7)
	Určete druhy vedlejších vět: Naší snahou bylo, abyste se u nás cítili co nejlépe. Vylíčil mi v hrozných barvách, kam vede neúspěch. Petr chvíli byl, jako by ho někdo opařil. Vyfotografoval jsem ho, jak se koupe v moři. Zašli jsme až do míst, odkud se ozývaly ty podivné zvuky. Přijel tam, kde měl spoustu známých. Když je pod mrakem, schyluje se k dešti. Petr pozdravil, jak se sluší. Zpívejte si, co hrdlo ráčí. Sklizeň jablek se letos zpozdila, protože nebylo moc hezky. Přisedl jsem si blíž, abych lépe viděl. Kdybych se něco takového dozvěděl, opustil bych tě. Já sám nejsem muzikant, i když mám moc rád klasickou hudbu. Určete druhy vedlejších vět: Komu se to nelíbí, ať jde raději pryč! Měli bychom zjistit, zda jsou jeho tvrzení pravdivá. Účinek pokusu byl takový, jaký jsme nečekali. Zahlédl Sněhurku, jak zmizela v chaloupce. Vysvětlování je výmluva, proč se něco neudělalo. Běžela tam, odkud se ozývaly hlasy. Kdykoli si měla obléci montgomerák, začala plakat. Do zatáček jel tak, že si najížděl obloukem. Házeli po sobě bahnem, až byli oba jako baheňáci. Byl pokárán, že neposlechl. Aby se neblyštěl, uschoval policista odznak do kapsy. Jestliže se postavíš rovně, můžeme skončit nástup. Ačkoli jsem lyžovala opatrně, zlomila jsem si nohu.
	Souhrnná cvičení V následujících cvičeních se žádná věta nevyskytuje dvakrát. 5. Určete druhy vedlejších vět: Komu se zde nedařilo, ten kraj brzy opustil. Půjdu zas tam, odkud jsem přišel. Ferenc zpívá, jako by se narodil na Moravě. Byla jsem ráda, že ses mě zastal. Třebaže se snažil, nebyl ve škole moc úspěšný. Měl jsem nedobrý pocit, že se děje něco neblahého. Už zdálky bylo slyšet mlýn, jak vesele klape. Prosil mě, abych o tom nemluvil. On je takový, že nerad slyší jakoukoliv kritiku. Přišli jsme do jídelny už v sedm hodin, abychom měli klid na snídani. 6. Určete druhy vedlejších vět: Nebyla zvyklá dívat se nečinně na lidi, když mají práci. Pokud jsme přepadeni, máme právo se bránit. Ač to bylo zakázáno, nabídli jsme opičkám oříšky. Neříkej mi, že se vůbec o nic nepokusíš. Až odbijí hodiny půlnoc, objeví se místní duchové. Kdo si zamiloval svou práci, ten získal velkou výhru. Obloha byla, jako by ji vymetl. Cvičili tak horlivě, až se celí zpotili. Poslal ji za roh, ať se dosyta vykřičí. Musíš se dobře seznámit s úkoly, jimiž tě pověříme. Musíš se dobře seznámit s úkoly, jimiž tě pověříme. 7. Určete druhy vedlejších vět: Tušil jsem, že hajný nemluví pravdu. Až když jsem se pořádně zamyslel, zjistil jsem pravdu. Chlapec se mi líbil, poněvadž byl čilý jako svišť. Budeš-li mít čas, napiš mi. Oknem, které bylo zavřené, hrabě Dracula nemohl projít. S tebou mluví úplně jinak, než mluví se mnou. Matka pozorovala dceru, jak se pokouší žehlit košili. My si tu povídáme, ačkoliv bych se měl učit dějepis. Zlata mu dal král tolik, co mohl unést. Zuzana už není taková, jako bývala. 8. Určete druhy vedlejších vět: Babička vypravovala, jak se strojila v mládí. Hráli jsme na kytaru tam, kde nám to povolili. Mám prsty tak ztuhlé, že je ani necítím. Štěpánka vstává v pět ráno, aby uspokojila potřeby drůbeže. Ač se hezky smála, věděl jsem své. S tebou mluví úplně jinak, než mluví se mnou. Pozorovali jsme kocoura, jak věnuje svou pozornost kanárkovi. Poněvadž bylo velmi sucho, houby nerostly. Kdybys nerozuměl matematice, vysvětlím ti znovu příklad. Je pravděpodobné, že to nezvládne.
	Odpovědi a pomůcky: 1. Slovem algoritmus označujeme postup (návod), jak např. vyřešit nějakou úlohu, jednat apod. 2. Algoritmus se užívá např. při programování, v alchymii i chemii, při řešení typizovaných matematických úloh, můžeme jej spatřit v pravidlech etikety, v kuchařských receptech atd. 3. Na podstatné jméno se kromě VV přívlastkové může vázat také VV doplňková - ta však rozvíjí zároveň i sloveso. 4. VV doplňková se velmi často váže na sloveso smyslového vnímání. 5. Pořadí otázek při určování druhů VV: 1. jaký, který, čí (VV pk), 2. jak, proč, kdy atd. (VV příslovečné), 3. pádové otázky (VV pt). 6. Pro určení VV přísudkové a doplňkové nedoporučujeme užívat otázky. 7. Vedlejších vět je stejný počet jako větných členů (13).