Psaní i/y po obojetných souhláskách (souhrnné poučení)

Pro psaní i/y platí mnoho pravidel. Komplexně se s nimi seznámíte v deváté třídě. V 6. ročníku se podíváme především na psaní i/y po obojetných hláskách.

 

Určete, ve které části slova se nachází i/y (í/ý): vyvanout, pejsci, pravice, plivat, Nezamysl, přivést, včelička, kostmi, topil, nikdo, papírna, nábytek, šermíř, žalostný, mávaly, výplata, místo, sází, vidět.

 

Ověřit řešení

vyvanout - předpona, pejsci - koncovka, pravice - přípona,

plivat - kořen, Nezamysl - kořen, přivést - předpona,

včelička - přípona, kostmi - koncovka, topil - přípona,

nikdo - předpona, papírna - přípona, nábytek - kořen,

šermíř - přípona, žalostný - koncovka, mávaly - koncovka,

výplata - předpona, místo - kořen, sází - koncovka, vidět - kořen.

 


Vyjmenujte obojetné hlásky. (1)

 

Ze kterých částí se může skládat české slovo (pomůcka za-hrád-k-a)? (2)

V současné době je módní řecká předpona dys-. Znáte nějaké slovo s touto předponou? Víte, co znamená? (3)

Slova z předchozího cvičení jsme seřadili do skupin. Pokuste se odvodit pravidlo psaní i/y v uvedených skupinách slov, tj. podle postavení ve slově.

 

vyvanoutNezamyslpravicepejsci
nikdoplivatvčeličkakostmi
přivéstnábytekpapírnažalostný
výplatavidětšermířmávaly
místotopilsází

 

V předponě se nejčastěji píše ...

V kořenu se píše ...

V příponě se většinou píše ...

V koncovce se píše ...

 


 

 

Pamatuj

V českém jazyce se při psaní i/y řídíme především stavbou slova (polohou hlásky ve slově).

V českých předponách se většinou píše měkké i/í (kromě tzv. vyjmenované předpony vy-, vý-).

V příponách se píše častěji měkké i/í, tvrdé y/ý se píše pouze v několika příponách (např. žák-yně, brad-ýř, piken-ýr).

V (pádových a osobních) koncovkách píšeme i/í nebo y/ý podle vzorů.

V koncovkách sloves přítomného času je vždy měkké i/í (Muži sází. Ženy sází.). V příčestí platí pravidlo o shodě s podmětem (chlapci křičeli, dívky mávaly, města stála).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pozn.: Pro ověření správnosti vašeho řešení najeďte ukazatelem myši na vynechané části tvrzení.

 

 

 

Vyjmenujte tvrdé a měkké hlásky. (4)

Psaní i/y v kořenu slova

 

Proč se píše 1. hokynář, ale kino, 2. zívat, ale nazývat se, 3. nynější, ale nízký?

 

Ověřit řešení

1. hokynář - y následuje po tvrdé hlásce (k), kino - slovo cizího původu,

2. zívat - nepatří mezi vyjmenovaná slova, nazývat se - patří mezi vyjmenovaná slova,

3. nynější - y následuje po tvrdé hlásce (n), nízký - i následuje po měkké hlásce (ň).

 

 

Pamatuj

Po tvrdých hláskách v kořenu slova píšeme y/ý, po měkkých hláskách v kořenu slova píšeme i/í.

Po obojetných hláskách píšeme jak i/í, tak y/ý. Tvrdé y/ý píšeme ve vyjmenovaných slovech a ve slovech s nimi příbuzných. Měkké i/í píšeme v ostatních případech.

Představená pravidla neplatí pro slova cizího původu (často si zachovávají původní pravopis).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Proč píšeme kikirikí i kykyryký, pan Sirovátka i pan Syrovátka? (5)

Souhrnná cvičení

 

3. Doplňte i/y: d__ktovat záp__s, v__j__mečn__ záž__tek, n__žší gymnáz__um, školšt__ pracovn__c__, nev__nné d__tě, parn__ lokomot__v__, řad__c__ pák__, Mon__ka je d__plomat, modrook__ blond__n, fotograf__cký objekt__v, star__ ml__n, obl__bená v__v__šen__na, ob__čejný hřeb__k, naše malé ferrar__, un__verz__tn__ stad__on, nal__čené past__, F__l__p__nské souostroví.

 

4. Doplňte i/y ve slovech cizího původu: f__nální kr__ze, akvár__um na tr__buně, šamp__on ve f__z__ce, l__la b__c__kl, hrej fa__r pla__, mot__vy pol__cistů, C__r__lova f__rma, eg__ptské h__erogl__fy, pav__lon všech __nstalatérů, kr__t__ka pol__kl__niky, anon__mní b__ftek, un__verzitní eukal__pt, h__g__ena, wh__sk__ s ton__kem, republ__ka k__klopů.

 


Odpovědi a pomůcky:

1. Obojetné hlásky: b, f, l, m, p, s, v, z. Pro bližší seznámení s obojetnými hláskami doporučujeme pohádku Václava Čtvrtka Jak Hrompac s Tancibůrkem našli rytíři ztracenou půlku jména.

2. Základem slova je kořen, části slova před kořenem nazýváme předpony, části slova za kořenem přípony. Součástí přípony může být (pádová nebo osobní) koncovka.

3. Řecká předpona dys- (psána zásadně s tvrdým -y-) má význam zeslabený, vadný, porušený, nesprávně fungující (např. dysfonie - porucha hlasu, dysgrafie - porucha schopnosti psát, dyskalkulie - počítání, dyslexie - čtení, dysortografie - porucha schopnosti aplikovat pravidla pravopisu).

4. Tvrdé hlásky (h, ch, k, r, d, t, n), měkké hlásky (ž, š, č, ř, j, ď, ť, ň a zpravidla c).

5. Představená pravidla neplatí pro citoslovce, jména a příjmení a často pro slova zvukomalebná.

 

Doporučujme webové stránky Internetové jazykové příručky ÚJČ Vyjmenovaná slova.

 

Základní škola sv. Voršily v Olomouci

77900 Aksamitova 707/6

ID datové schránky: n8smc28

IČO: 495 880 95

IZO: 049 588 095

č. účtu 377842523/0300

tel. 585 222 689

e-mail: info@zcsol.cz

© 2023 ZŠ sv. Voršily v Olomouci