Vedlejší věta přívlastková

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	Vedlejší věta přívlastková nahrazuje přívlastek věty hlavní (Nalezli jsme louku, která v dalších dnech získala jméno Komárová.). Váže se vždy na podstatné jméno věty hlavní, tj. rozvíjí podstatné jméno (louka, která získala jméno). Ptáme se na ni podobně jako na přívlastek otázkami jaký, který, čí (Jakou, kterou louku jsme nalezli? → Která v dalších dnech získala jméno Komárová.). Obsah této věty můžeme vyjádřit přídavným jménem (Nalezli jsme Komárovou louku.). Velmi často bývá uvozena zájmeny jaký, který, čí, jenž.	Jaké významy má slovo přívlastek? (1) Proč je ve spojení Komárová louka první písmeno velké? (2)
	Vyberte vedlejší věty přívlastkové: Znám hodně lidí, kteří sbírají brouky. Který kůň ovsa dobývá, nejméně ho jí. Domy na západní straně, jež jsou stále ve stínu, nebudou tak drahé. Kdo šetří, má za tři. Nejsem mezi těmi, kteří shromažďují majetek. Otevři ty dveře, které vedou na balkon. Našel jsem hřib, jaký jsi ještě neviděl. Chtěl bych vědět, jaké auto se ti líbí. Komu se nelení, tomu se nelení. Jen ti, kteří mají dobré známky, mohou pomýšlet na gymnázium. V parku miluji místa, kam se dá schovat před ostatními. Tolikrát jsem si přát vrátit tu chvíli, kdy jsem ji poznal.
Uvozuje zájmeno který pouze VV přívlastkovou? (3)	Vložená věta Vedlejší věty přívlastkové bývají často vloženy do věty hlavní. Vložená věta se odděluje od věty, do níž je vložena, z obou stran čárkou (Prvním úkolem, který kdy dostal, bylo nařezat vrbové proutí.).
	Určete druh vedlejší věty: Řekni mi, kterému pánu sloužíš. Šli po silnici, jež vedla kolem kostela. Jeho přání, abych přijal vaši návštěvu, mě nepotěšilo. Vpravo stojí domy, do nichž se mají přistěhovat poškození. Pouze mezi těmi, kteří čtou stejné knihy, se cítím dobře. Říká se, že štěkající pes nekouše. Prohlédneme si obraz, jejž tak obdivoval van Gogh. Pes, který štěká, nekouše. Babička slyšela sousedy, kteří si o nás povídali. Všem lidem, jimž jsi ublížil, by ses měl omluvit. Z hrníčku, s kterým jsi viděl Liběnu, nepij. Nechci být ten, který nemá rád lidi.
	Pamatuj Vedlejší věty přívlastkové bývají často uvozeny vztažnými zájmeny (jaký, který, jenž), v hovorové řeči však mohou být uvozeny i dalšími výrazy (např. kam, kdy, kde, aby, že). Z tohoto důvodu nedoporučujeme určovat vedlejší věty podle spojovacích výrazů.	Jakou úlohu mají vztažná zájmena? (4)
	Určete, kterým výrazem jsou připojeny věty vedlejší přívlastkové: Pořídila si květiny, mezi nimiž se téměř ztrácela. Neuměl odpovědět na otázku, proč to udělal. Překvapilo nás jeho rozhodnutí, že se ožení. Dům, jejž jsme koupili, stojí hned u hlavní silnice. Srpen je měsíc, kdy začínají kvést některé podzimní rostliny. Město, kam jsme se odstěhovali, leží na Moravě. Jeho úsilí, aby se zbavil závislosti na kouření, bylo korunováno úspěchem. Byl to zápas, jaký se jen tak nevidí. Dovedl nás na louku, kam jsme rádi chodili v dětství. Zahlédla Egona, s kterým se v dětství kamarádila.
	Souhrnná cvičení 4. Určete druh vedlejších vět.: Byl to takový šramot, jako by na podlaze pobíhala myš. Zavolali právě ve chvíli, kdy jsem usnul. Pořídila si takové květiny, že se mezi nimi téměř ztrácela. Překvapil mě její dotaz, zda přijede babička. Kocour, o němž babička vyprávěla, spal v košíku. Ti, kteří se cítí lépe, mohou dnes na chvíli opustit lůžko. Vzpomínáme na ty, kteří již zemřeli. I váš Vendelín byl mezi těmi, které ředitel potrestal. Bylo mi řečeno, s jakým lumpem jsme se zapletli. Ukaž, kterým dětem jsi pomáhala. 5. Určete, kterou větou lze nahradit podtržený větný člen.: To je kolo našeho Mirka. Nejvíce mi chutnají babiččiny buchty a koláče. Obrátili se na nás s prosbou o pomoc. Olomouc, ležící v malebném kraji, ve mně vždy evokovala ženskou bytost. Byl to neuvěřitelný šramot. Nejraději bych chtěl bych být kovbojem. Ona se na věc dívá stejně jako já. Procházeli jsme se pod korunami stromů. Polštáře mechu sváděly k lenošení. Rychle běží chvíle strávené s milými lidmi. 6. Určete, který druh vedlejší věty lze doplnit k větě hlavní.: Slyšeli jsme, jak ... Slyšeli jsme sousedy, kteří ... Kteří ..., ať se dostaví do sborovny. Stál jsem, jako ... Byl to zvuk, jako ... Překvapil mě její dotaz, proč ... Proč bychom se netěšili, když ... Jeho přání, abychom ..., nás moc potěšilo. Aby ..., poslouchej rodiče. To je jediný způsob, jak ...
	Odpovědi a pomůcky: 1. Slovem přívlastek označujeme atribut, vlastnost, rys, příznak (např. přívlastkové víno). 2. Jedná se o vlastní jméno, tj. louka získala (neoficiální) pojmenování. 3. Zájmeno který může uvozovat také větu např. podmětnou, přísudkovou, předmětnou. 4. Vztažná zájmena připojují větu vedlejší k větě hlavní.