Vedlejší věty příslovečné 2

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	Vedlejší věta příčinná Vedlejší věta (příslovečná) příčinná vyjadřuje příslovečné určení příčiny věty hlavní (Jelikož bylo hezky, vydali jsme se na výlet.). Oproti VV účelové vyjadřuje situaci, která nastala před dějem věty hlavní (1. nastalo hezké počasí, 2. uspořádali jsme výlet). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení příčiny otázkami proč, z jakého důvodu, z jaké příčiny (Proč jsme se vydali na výlet? → Jelikož bylo hezky.). Obsah této věty můžeme vyjádřit spojením předložky a podstatného jména (Díky hezkému počasí jsme se vydali na výlet.). Vedlejší věty příčinné bývají často uvozeny spojkami (protože, poněvadž, jelikož).	Zapište na časovou osu děj VH, příčinu a účel. (1) Najděte chybu ve větě Díky tvé neschopnosti jsme prohráli. (2)
	Rozlište vedlejší věty příčinné a účelové: Že se mi zdála nemocná, uvařila jsem jí čaj. Zdá se ti malá, protože stojí před velkým letadlem. Poněvadž jsi rozbil mísu, zaplatíš ji ze své apanáže. "Nechť" je částice, jelikož uvozuje zvláštní typ věty. Nemohla jsem napsat domácí úkol, protože mi v učebnici chybí list. Zaháním špačky, ať nám zůstane aspoň trocha třešní. Aby zhubla, chodila tančit moderní tance. Zavři okno, ať mi netáhne na záda. Učíme se, abychom byli v životě úspěšní. Koupila jsem ti nové šaty, abych ti udělal trochu radost.
Kterým dalším slovním druhem mohou být slova ať a aby? (3)	Vedlejší věta účelová Vedlejší věta (příslovečná) účelová vyjadřuje příslovečné určení účelu věty hlavní (Neprozradili jsme jí celou pravdu, ať se příliš netrápí.). Oproti VV příčinné vyjadřuje situaci, která nastane po ději věty hlavní (1. neprozradíme celou pravdu, 2. nebude se trápit). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení účelu otázkou za jakým účelem (Za jakým účelem jsme jí neprozradili celou pravdu? → Ať se netrápí.). Obsah této věty můžeme vyjádřit spojením předložky a podstatného jména (Pro její klid jsme jí neprozradili celou pravdu.). Vedlejší věty účelové bývají často uvozeny spojkami (aby, ať).
	Určete druhy vět uvozených spojkou aby: Babička vyprávěla dětem pohádky, aby lépe usínaly. Není žádoucí, abychom se ještě někdy potkali. Neřekl jsi mi, abych ti pomohl. Ráno jsem si přispal, abych byl na zkoušce čerstvý. Nejsem takový, abych mu hned spílal. Žádal jsem tě, abys nepískal. Myslili jsme také na to, aby si utkání užili i diváci. Koupili jsme ti psa, abys nebyl doma odpoledne sám. Požádal jsem ho, aby si na chvíli zdříml. Aby mě uslyšel, musel jsem doslova křičet.
Proč není při rozpoznávání VV podmínkové příliš vhodná otázka kdy? (4)	Vedlejší věta podmínková Vedlejší věta (příslovečná) podmínková vyjadřuje příslovečné určení podmínky věty hlavní (Jestli dnes přijede tetička, upečeme na oběd husu.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení podmínky otázkou za jaké podmínky (Za jaké podmínky upečeme na oběd husu? → Jestli přijede tetička.). Obsah této věty můžeme vyjádřit spojením předložky a podstatného jména (Vzhledem k příjezdu tetičky tetičky upečeme husu.). Vedlejší věty podmínkové bývají často uvozeny spojkami (jestli, jestliže, -li, kdyby, když).	Kde ve větě stojí spojka -li? (5)
	Rozlište věty časové a podmínkové: Když jsem byl u babičky, seznámil jsem se s Filoménou. Když jsem včera viděl zadání úkolu, udělalo se mi nevolno. Sotva jsem ji spatřil, už hořím. Nevšiml jsem si jí, když jsme se míjeli mezi takovým davem. Řekl jsem mu to, když jsem ho včera potkal. Řeknu mu to, když ho zítra potkám. Když mi nebudete rozumět, zopakuji vše ještě jednou. Chceš-li dobrým pistolníkem býti, musíš kolaloku píti. Když budu muset pomáhat, dorazím později. Zavolejte policii, když se bude nějak vzpouzet.
Znáte jinou spojku, která je dvouslovná? (6)	Vedlejší věta přípustková Vedlejší věta (příslovečná) přípustková vyjadřuje příslovečné určení přípustky věty hlavní (Přihlásil se, i když látku příliš neuměl.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení přípustky otázkou i přes co, navzdory čemu, i v jakém případě (Přes co se přihlásil? → I když látku příliš neuměl.). Obsah této věty můžeme vyjádřit spojením předložky a podstatného jména (Navzdory slabé přípravě se přihlásil.). Vedlejší věty přípustkové bývají často uvozeny spojkami (ač, ačkoli, i když, přestože, třebaže, jakkoli).
	Určete vedlejší věty přípustkové: Přestože byla hezká, nápadníci se jí vyhýbali. Že jsem se opařil, nemohl jsem na trénink. I když se voda zdála hluboká, hned pod hladinou byly útesy. Když jsem procházela lesem, bylo mi krásně. Žižka zůstal neporažen, ač svedl mnoho bitev. Zavři pusu, ať ti do ní nevletí moucha. Třebaže teprve svítalo, hajný už byl na nohou. Aby mu práce lépe utekla, zpíval si rozpustilé písničky. Dýchal zhluboka, ačkoliv mu každý nádech působil bolest. Sotva se nadechl, pocítil prudké pálení v boku.
	Souhrnná cvičení 5. Rozlište druhy vedlejších vět příslovečných: Sejdu se s ním jen proto, že mu dlužím vysvětlení. Ač je teprve šest hodin, již se stmívá. Zajdi si k lékaři, aby ti poradil s tvým stavem. Jestliže tě tvá máma uvidí, bude moc zle. Rád hraji Člověče, nezlob se, i když většinou prohraji. Protože jdu na prohlídku k lékaři, budu chybět, první dvě hodiny. Vyzvedneme vás, jestli budete souhlasit, zítra v pět hodin. Zavři okno, ať netáhne. Kdybys měl s panem ředitelem potíže, zavolej mi. Abychom se pořádně najedli, museli jsme odvést dobrou práci. 6. Rozlište druhy vedlejších vět příslovečných: Třebaže jsem se matematice nevěnovala již šest let, nic jsem nezapomněla. Proč bychom nebyli veselí, když nastávají prázdniny. Můžeme být rádi, že to takto dopadlo. Dostal jsem se do užšího výběru, přestože jsem se vůbec nesnažil. Musíme si pospíšit, abychom přišli včas. Jestli nebudu na místě včas, vymyslím si nějakou výmluvu. Nemluvím s tebou, poněvadž jsi na mě byl sprostý. Přes to, že jsme přišli pozdě, nic jsme z koncertu nepropásli. Pokáral jsem přítele, ať jí dá raději pokoj. Poněvadž jsem ztratil chip, nemohu tento týden chodit na oběd. 7. Určete, kterou vedlejší větou nahradíme zvýrazněný větný člen. Přes přísný zákaz lov slonů pokračuje. Je vynikajícím odborníkem navzdory svému mládí. Šelmy nikdy nezabíjí pro své potěšení. Zazpíval si písničku pro potěšení. Někteří odsuzují kočky pro jejich nezávislost. Kvůli slonovině se afričtí sloni dostali mezi ohrožená zvířata. Bez podpisu rodičů vás nemohu pustit domů. Při dodržení všech pravidel se nic nemůže stát. Z radosti zpívala jako skřivánek. Tatínek odešel do sadu odpočinout si od nás. Za tohoto počasí mě naši nepustí. Závod se uskuteční i za nepříznivého počasí. 8. Určete, kterou vedlejší větou nahradíme zvýrazněný větný člen: Až do nedávné doby pokračoval v Africe lov šelem. S přibývajícím věkem se jeho hloupost zvětšuje. Do schodů běžel usilovným klusem. Dívka se otočila za hlasy. Proti očekávání jsem nedopadla tak špatně. Pro slzy neviděla kámen na cestě. Běž se do kuchyně najíst. Za tohoto stavu nic nepodnikneme. 9. Určete druhy vedlejších vět příslovečných: Vrátil se tam, kde mu bývalo dobře. Počkám, dokud nepřijedeš. Udělej to tak, aby sis později nic nevyčítal. Autobus nepřijel, poněvadž bylo náledí. Chvátal, aby stihl vlak. Bylo tam tolik lidí, až nebylo vidět slunce. Nepřijde-li Petr hlídat děti, zůstanu doma. Přestože se závodník necítil nejlépe, závody vyhrál. Okolnosti se vyvíjely, jak si skutečně nikdo z nich nepřál. Rozsvítil tak silnou baterku, až jsem viděla jen barevná kola. Až se vrátíš, budeš žasnout. Sejdeme se tam, kde se spojuje Arbesova ulice s Alšovou. 10. Určete druhy vedlejších vět příslovečných: Nepřišel na sraz, protože byl nemocný. Jitka koupila ovoce, aby mohla udělat salát. Jelikož se mě celá záležitost týká, budu o ní usilovně přemýšlet. Nedívej se na Medusu, ať nezkameníš. Kdyby nepršelo, mohli jsme mít táborový oheň. Jestliže levý motor nezabere, začneme nezadržitelně klesat. Třebaže se celou noc učil, u zkoušky neuspěl nejlépe. Ač zemřel mlád, zanechal nám velké dílo.
	Odpovědi a pomůcky: 1. Děj VV příčinné vždy předchází ději VH, děj VV účelové vždy následuje po děti VH (VV příčinná - VH - VV účelová). 2. Předložka díky má kladný význam, ovšem ve větě ji užíváme v záporném významu. Měli bychom raději užít předložky kvůli, pro. 3. Obě slova mohou být spojkou nebo částicí (Ať prší! Aby už bylo jaro.). 4. Otázka kdy může uživatele mást; nepomůže jasně rozlišit VV podmínkovou a VV časovou. 5. Spojka -li se váže na sloveso (Můžeš-li, zavolej.). 6. Např. spojky a proto, a tedy, buď nebo, nebo dokonce i, nejen ale dokonce i atd.