Souvětí podřadné

1. Ukázalo se, že venku prší. 2. Mám starý stan a boty už také nejsou nejnovější.

Určete rozdíl mezi danými souvětími.

 

Ověřit řešení

1. V prvním souvětí věty na sobě mluvnicky závisí (jednou větou se můžeme zeptat na druhou větu).

2. Ve druhém souvětí věty na sobě mluvnicky nezávisí (věty mohou stát samostatně, jednou větou se nemůžeme zeptat na druhou větu).

 

Pamatuj

Rozlišujeme souvětí souřadné, v němž na sobě věty mluvnicky nezávisí (Nedůvěřuji mu, a proto mu nic neřeknu.), a souvětí podřadné, v němž věty na sobě mluvnicky závisí (Že už je hodně pozdě, jsme poznali podle rozsvícených lamp.).

Mluvnickou závislost můžeme dokázat tak, že se jednou větou zeptáme na druhou (Koho, co jsme poznali podle rozsvícených lamp?) a touto druhou větou si můžeme odpovědět (Že už je pozdě.).

 

 

Jak se liší věta a souvětí? (1)

 

 

Uveďte zkratky výrazů věta hlavní, věta vedlejší, podmět, věta vedlejší podmětná. (2)

Jednoduché souvětí podřadné

 

V souvětí podřadném věty na sobě mluvnicky závisí (Že už je hodně pozdě, jsme poznali podle rozsvícených lamp.).

Mluvnickou závislost můžeme dokázat tak, že se jednou větou zeptáme na druhou (Koho, co jsme poznali podle rozsvícených lamp?) a touto druhou větou si můžeme odpovědět (Že už je pozdě.).

 

Pamatuj

Prozatím se budeme zabývat jednoduchým souvětím podřadným, tj. souvětím, které obsahuje pouze dvě věty, jednu větu hlavní a jednu větu vedlejší (Vždy jsem si myslel, že tě dobře znám.).

Věta hlavní je mluvnicky nezávislá - touto větou se ptáme na větu vedlejší, prozatím také platí, že neobsahuje spojovací výraz (Koho, co jsem si myslel?).

Větou vedlejší je mluvnicky závislá - touto větou si odpovídáme na větu hlavní, na jejím počátku stojí spojovací výraz (Že tě dobře znám.).

 

 


Z předchozího cvičení vyplývá, že věta vedlejší nemusí v souvětí zaujímat vždy druhé místo (Řekni mi, co děláš.). Souvětí může začínat podřadicí spojkou a větou vedlejší a teprve poté může následovat věta hlavní (Co děláš, řekni jen mně.).

 

Pamatuj

Věta hlavní může obsahovat tzv. odkazující výraz, většinou ukazovací zájmeno nebo příslovce (Tvářila se tak, jako bych ji chtěl sníst.), který je sice součástí věty hlavní (Tvářila se tak, ...), ale významově patří do věty vedlejší.

Tato situace je dobře patrná při otázce na větu vedlejši (tvářila se jak, jakým způsobem) a odpovědi na tuto otázku (tak, jako bych ji chtěl sníst).

 

 


Musí být v českém jazyce věty vždy spojeny spojkou? (3)

Věty vedlejší jsou připojeny k větám hlavním především těmito výrazy, tj. na počátku vět vedlejších stojí:


- spojky podřadicí (Protože se nebojím, půjdu do sklepa.)

- vztažná zájmena (Nebylo jasné, co se vlastně děje.)

- vztažná příslovce (Řekni mi, kam jsi schoval žákovskou knížku!)

- číslovky (Zeptej se prodavačky, po kolika prodává melouny.)


Pozn.: Spojky souřadicí (např. a, i, ani, nebo, anebo, či, však, ale atd.) slouží k připojování vět stejného typu, např. dvou vět hlavních (Dáš si čaj nebo máš raději kávu?) nebo dvou stejných vět vedlejších (To je Pavel, kterému jsi tolik ublížil a který ti přišel odpustit.).

 

Složité souvětí podřadné

 

Jednoduché souvětí podřadné je tvořeno jednou větou hlavní a jednou větou vedlejší (Jako by se z ní stal solný sloup, tak stála opuštěná na náměstí.).

Složité souvětí podřadné je tvořeno jednou větou hlavní a více než jednou větou vedlejší (Když partyzáni vyšli z bunkru, aby se nadýchali čerstvého vzduchu, zaslechl hrdinný rozvědčík zvuky, které mu ihned připomněly cvakání uzávěru nenáviděného německého samopalu.).

 

 


Odpovědi a pomůcky:

1. Věta obsahuje jeden přísudek (jedno určité sloveso), souvětí aspoň dva přísudky (dvě určitá slovesa).

2. Věta hlavní - VH, věta vedlejší - VV, podmět - Po, věta vedlejší podmětná - VV po.

3. Věty mohou stát vedle sebe beze spojky (Mrkla na mě, já mrkl na ni.).

 

Dnes je pátek 22. června 2018. Svátek má Pavla, zítra má svátek Zdeňka.