Vedlejší věta doplňková

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	Doplněk je rozvíjející větný člen, který vyjadřuje vlastnost, již má podstatné jméno za určitého děje. Z této složité definice vyplývá, že doplněk závisí zároveň na jménu (rozvíjí jméno většinou v podmětu a předmětu) a slovese. Připomínáme některé časté typy doplňku: - vyjádřený přídavným jménem, zájmenem nebo číslovkou (Zdenička přijela bosa.) - po slovesech typu zvolit, vybrat, jmenovat (Jmenovali jej vedoucím výpravy.) - po slovesech smyslového vnímání (Slyšel jsem trávu růst.) - po výrazech co, coby, jako, za (Jako malý chlapec jsem hrál na housle.) - vyjádřený přechodníkem (Jsa kryt nízkými keři, plížil se Vinnetou k ohni.)	Odborně se doplněk označuje jako atribut verbální. Jaký význam má slovo atribut? (1) Jak nejčastěji vzniká doplněk? (2)
	Rozhodněte, kterou větou vedlejší lze nahradit vyznačený větný člen: Znáš ty bosé děti? Děti chodily celý život bosé. Proslavil se coby skvělý útočník. Vypadal jsem jako pohádkový princ. Vidíš ho tam přicházet? Vidíš ho přicházet? Jmenovali jej starostou Sokola. Chtěl být starostou Sokola. Vrátil jsem se nesmírně unavený. Byl jsem velmi unavený.
	Pamatuj Vedlejší věta doplňková podobně jako doplněk rozvíjí sloveso a zároveň jméno (většinou v předmětu). VV doplňková velmi často stojí po slovesech smyslového vnímání (vidět, slyšet, spatřit, sledovat, pozorovat, zahlédnout, cítit, vnímat apod.) a často bývá připojena spojkami jak, jako, kterak. Vyberte vedlejší věty doplňkové: Viděl jsem ženy, kterak okopávají řepu. Zahlédl jsem ji, jak vystupuje z autobusu. Nikdy jsem neviděl Emanuela, aby se mračil. Vrátil se po letech takový, jakého jsme si jej pamatovali. Cítil jsem komára, jak mi létá kolem uší. Vůbec nevím, jak to mohl dokázat. Bylo slyšet, jak ve tmě něco zarachotilo. Krajina byla, jako by ji někdo pocukroval. Náhle zmizel, jako by se po něm země slehla. To byl přesně ten okamžik, na který jsme čekali.
Vyjmenujte slovesa smyslového vnímání. (3)	Věty vedlejší doplňkové však nelze automaticky ztotožňovat se slovesy smyslového vnímání (Viděl jsem králíky poskakovat v trávě.). Vždy se musíme přesvědčit, v jaké pozici se nachází podstatné jméno. Je-li v předmětu věty hlavní, může se věta vedlejší vázat na sloveso a zároveň na jméno, a jedná se tedy o VV doplňkovou (Viděl jsem králíky, jak poskakují v trávě.) Pokud je však podstatné jméno v podmětu věty vedlejší, nemůže se věta vedlejší vázat na jméno a jedná se o VV předmětnou (Viděl jsem, jak králíci poskakují v trávě.). Rozlište věty vedlejší doplňkové a předmětné: Spatřil jsem ho, jak vchází do samoobsluhy. Spatřil jsem, jak vchází do samoobsluhy. Královnu často viděli, jak se kroutí před zrcadlem. Často viděli, jak se královna kroutí před zrcadlem. Sledovali jsme dvě srnky, jak se pasou. Sledovali jsme, jak se dvě srnky pasou. Koutkem oka jsem vnímal Jasoně, jak mi mává. Koutkem oka jsem vnímal, jak mi Jasoň mává. Pozoruje každý den ptáčky, jak se krmí. Pozoruje, jak se ptáčci každý den krmí.	Jak se liší podmět a předmět? (4)
	Připomínáme, že stačí mírně obměnit spojovací výraz či větu vedlejší a z vedlejší věty doplňkové se stane jiný typ věty. Určete druhy vedlejších vět: Babička slyšela sousedy, jak si o nás hlasitě povídají. Babička slyšela sousedy, kteří si o nás hlasitě povídali. Babička slyšela sousedy, protože si o nás hlasitě povídali. Babička slyšela, jak si o nás sousedé hlasitě povídají. Babička slyšela sousedy, když si o nás hlasitě povídali. Babička slyšela sousedy, přestože si o nás povídali jen tiše. V té chvíli mi Robur připadal, jako by byl z jiného světa. V té chvíli Robur byl, jako by přišel z jiného světa. V té chvíli se mi zdálo, že Robur přichází z jiného světa. V té chvíli jsem si jen přál, aby Robur přicházel z jiného světa.
	Souhrnná cvičení 5. Rozlište druhy vedlejších vět: Vzpomínám na otce, jak rád četl knížky. Radovan si připadal, jako by se octl v pohádce. Nenechám tě, abys tam šel sám. Kůzlátka slyšela maminku, jak odemyká dveře. Zatím nikdo neviděl Filoménu, že by podváděla. Není mi jasné, jak to mohla dokázat. Vůbec netuším, jak to všechno dokázala. Zachovej se, jak jsme ti radili v dopise. Bylo to takové, jako by náhle spadl z nebe. Bylo to takové nečekané setkání, jako by náhle spadl z nebe. 6. Určete druhy vedlejších vět: Neuvěřitelně utrmácení si vlezli do spacích pytlů, jak byli. Vrať se takový, jakého tě pouštíme do světa. Timotej se mi v té chvíli zdál, jako bychom se znali již dlouho. Nikdo si nepamatuje Helenku, že by takto vyváděla. Chtěli vidět Marfušu, kterak se snaží uvařit snídani. Bylo nám řečeno, kdo zítra přijde. Spatřili, jak se tajně krade ze dveří. Vyprávěl dál, jako by se nechumelilo. Výsledky byly, jako by je někdo předpokládal. Byl to takový gól, jaký se hráči ještě nepovedl. 7. Rozhodněte, kterou větou vedlejší lze nahradit vyznačený větný člen: Posel ležel na zemi zcela vyčerpaný. Uslyšel houkat sovu a výra. Stáli beze slova, zírajíce na sebe. Poslanci a senátoři zvolili Václava Havla za prezidenta ČR. Ráda ti kdykoliv pomohu. Zcela vyčerpaný posel ležel na zemi. Uslyšel houkat sovu a výra. Stál vedle mě jako opařený. Po výletě jsme byli všichni unavení, ale šťastní. V raném dětství jsem se bála strašidel.
	Odpovědi a pomůcky: 1. Slovem přívlastek označujeme atribut, vlastnost, rys, příznak (např. přívlastkové víno). 2. Doplněk nejčastěji vzniká z přísudku jmenného se sponou (Přiběhl do cíle. Byl první. - Přiběhl do cíle první.). 3. Vidět, slyšet, cítit, vnímat, všimnout si, sledovat, pozorovat, poslouchat ad. 4. V podmětu (1. pád) je nejčastěji uveden původce děje, v předmětu (hlavně 3. a 4. p.) je především uvedeno, koho děj zasahuje.