Předložky 2

Úvod 6. třída Interpunkce Interpunkce Čárka v souvětí a větě jednoduché Hlásky a hláskosloví Psaní u, ú, ů v domácích slovech Psaní u, ú, ů v přejatých slovech Stavba slova a pravopis Stavba slova a pravopis Zdvojené souhlásky Psaní -n- a -nn- Psaní bě/bje, vě/vje, pě Přípony -ský, -cký (-ští, -čtí) Psaní -mě-, -mně- Předpony s-, z- a vz- 1 Předpony s-, z- a vz- 2 Předpony s-, z- a vz- 3 Psaní i/y po obojetných souhláskách Psaní i/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova po -b- Vyjmenovaná slova po -l- Vyjmenovaná slova po -m- Vyjmenovaná slova po -p- Vyjmenovaná slova po -s- Vyjmenovaná slova po -v- Vyjmenovaná slova - souhrnná cvičení Psaní velkých písmen Tvarosloví i/y v koncovkách podstatných jmen Přídavná jména tvrdá a měkká Přídavná jména přivlastňovací Stupňování přídavných jmen Zájmena (druhy zájmen) Zájmeno já Zájmena náš, váš Zájmena on, ona, ono Číslovky Číslovky (užívání a zápis) Číslovky (skloňování) Číslovky řadové Slovesa Slovesa a jejich tvary Slovesné významy Pravopis sloves Předložky s, z Skladba (skladební pravopis) Shoda přísudku s jednoduchým podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s podmětem (opakování) 7. třída Psaní velkých písmen Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Souhrnná cvičení 4 Souhrnná cvičení 5 Tvarosloví Druhy slov 1 (formální tvarosloví) Druhy slov 2 (funkční tvarosloví) Podstatná jména označující párové části lidského těla Vztažná zájmena Slovesný rod 1 (opisný) Slovesný rod 2 (zvratný) Příslovce Příslovečné spřežky Stupňování příslovcí Předložky 1 (předložkové pády) Předložky 2 Předložky s, z Spojky Částice 8. třída Skloňování slov cizího původu Skloňování vlastních jmen slovanského původu Slovesa Slovesné tvary Slovesné třídy a vzory 9. třída Pravopis Velká písmena Souhrnné diktáty Skladba Věta a souvětí Souvětí podřadné Určování druhů vedlejších vět Vedlejší věty Po a Pt Vedlejší věty příslovečné 1 Vedlejší věty příslovečné 2 Vedlejší věta Pk Vedlejší věta Př Vedlejší věta Do Souhrnná cvičení 1 Souhrnná cvičení 2 Souhrnná cvičení 3 Složité souvětí podřadné 1 Složité souvětí podřadné 2 Souvětí souřadné 1 Souvětí souřadné 2 Složité souvětí souřadné Složité souvětí Čárka před a, i, ani, nebo 1 Čárka před a, i, ani, nebo 2 Testy a testování Přijímací testy CERMAT Přijímací testy z matematiky Testy ČŠI (NIQES) Testy všeobecných vědomostí	Ty jsi přišel místo Oty? Tak se posaď na jeho místo. K obědu i ke svačině jsem jedl vepřovou pečeni s knedlíkem a se zelím. Kterým slovním druhem je slovo "místo" v první větě a kterým v druhé větě? (1) Je významový rozdíl mezi předložkami "k" a "ke", příp. "s" a "se"? (2) Ověřit řešení Slovo místo je v 1. větě předložkou (místo Oty) a ve 2. větě podstatným jménem (místo). Podoba ke, se jsou pouze variantou téže předložky (k, s). Význam předložek k a s se nezměnil.	Jaké varianty může mít předložka k? (1)
	Pamatuj Neslabičné předložky (z, s, v, k) mívají pro snazší výslovnost slabičnou podobu (ze, se, ke, ve). Slabičné podoby klademe před slovem, které začíná stejnou hláskou jako předložka (např. ke kuřeti) a v případech, kdy by byla neslabičná předložka obtížně vyslovitelná (např. ke guláši, ve fantazii, se zemí). Uveďte vhodnou variantu předložky: (v) Vídni, (s) stromem, (z) stromu, (k) lišce, (z) části, (k) koupi, (v) formě, (v) vile, (k) každému, (v) čtvrtek, (s) synem, (v) výšce, (z) známosti, (v) vodě, (k) práci, (k) koši, (v) válce, (s) Pavlem, (z) lovu, (v) závodě, (k) dívce, (z) nouze, (v ) sáčku, (z) země. Uveďte vhodou variantu předložky: Otočil se (k) lidu. Vráti se (k) koním. Přišla (k) Alžbětě. Jím chléb (k) guláši. Představení spělo (k) konci. Byl mu (k) ruce. Hrál si (s) synem. Koláč (s) angreštem. Maso (s) zeleninou. Prodal zboží (s) ziskem. Nesouhlasil (s) jeho názorem. Rád jezdil (v) vlaku. Hledal okurky (v) spíži. Pojedu tam (v) létě. Uviděl to (v) snu. Štěstí hledal (v) elixíru. Mluvil (z) spaní. Pochází (z) Opavy. Šaty (z) zelené látky. Výhled (z) koruny stromu. Křičel (z) okna na ulici.	Před kterými slovy se vždy užívají neslabičné předložky? (2)
	Dělení předložek Pamatuj Předložky dělíme na vlastní a nevlastní. Vlastní předložky nemohou být jiným slovním druhem (k, u, při). Nevlastní předložky vznikly z jiných slovních druhů, proto mohou být i jiným slovním druhem (kolem, mezi, místo, vedle, skrz). Od nevlastních předložek musíme oddělit náhodnou podobu s jiným slovem, tzv. homonymii (např. při - předložka a tvar jména pře). Nevlastní předložky jsou odvozeny od: - podstatných jmen (kolem, mezi) - různých pádů abstraktních podst. jmen (následkem, vlivem, zásluhou, v důsledku, se zřetelem k) - sloves (počínaje, nehledě) - příslovcí (opodál, skrz, nedaleko, blízko)	Objasněte vlastními slovy tzv. homonymii. (3) Znáte jiné příklady homonymie? (4)
Jak vznikla předložka mezi? (5)	Určete druh předložky: Utíkal kolem plotu. Spěchal do práce. Trefil se mezi tyče. Pozdravil v kanceláři. Odložil kabát na věšák. Sedl si vedle kamaráda. Udělal úkol místo něho. Při obědě četl noviny. Po práci odešel domů. Cesta vedla skrz náměstí. Zastavil se u výlohy. Nahlédl do obchodu. Koupil kotletu k večeři. Chvíli postál před domem. Kvůli bezpečnosti zamkl. Uvnitř domu byla tma. Blízko dveří byl vypínač. Odešel do ložnice. Spal dobře díky měkkému polštáři. Určete slovní druh podtrženého slova: Za pomoc řekl: "Díky!" Byl zachráněn díky nafukovacímu člunu. Procházel se kolem vody. Kolem postávali bojovníci Prošel skrz zeď. Tričko bylo promočené skrz. Postav to vedle! Sedni si vedle Jirky. Na silnici mezi Prahou a Plzní stojí auta. Pracuje na mezi. Šel okolo nás. Když jsem šel okolo, srdce mě bolelo.
	Význam předložek I když předložky nejsou samostatnými větnými členy (nemohou stát ve větě samostatně) jsou nositelkami významů (na - směřování na místo nebo označení místa, kvůli - příčina, od - určení místa nebo času atd.). Spojení předložky a jména lze nahradit vedlejší větou (za hezkého počasí - když bylo hezké počasí) nebo přídavným jménem, příslovcem ad. (hokejisté z Ruska - ruští hokejisté, na tomto místě - tady). Určete, pomocí které předložky bychom mohli nahradit vedlejší větu: Dej si zatím housku, abys zahnal největší hlad. Protože bylo nevlídné počasí, dědečka bolely klouby. I když byl ještě malý, hrál jako 120centimetrový Paganini. Kdybyste souhlasili, mohli bychom na chatu jezdit společně. Bude-li hezké počasí, poobědváme na zahradě. Když vyšel měsíc, začal Haryk výt. Když od nás Punťa odešel, Janička dlouho nechtěla jiného pejska. Než se vzchopíš, budeme už daleko. Tam, kde je hromada sněhu, najdeš schované dárky. Určete, pomocí které předložky bychom mohli nahradit vyznačená slova: Brdské lesy nejsou příliš známé. Američtí sportovci často dopují. Nejraději mám tvarohové buchty. Severní vítr bývá studený. Zvolili ho starostou obce sokolské. Dívka se zamyšleně dívala na starou panenku. Koráb kotví východně odtud. Všichni jsme si radostí zazpívali. Čtu Máchův bestseller. Tatínkovi dáme fajfku a trochu tabáku.
	Souhrnná cvičení 7. Uveďte vhodnou variantu předložky: Vzal to (z) stolu. Pracujte (s) sousedem! Blížíme se (k) Praze. (V) našem domě straší. Mám (nad) vše rád své rodiče. Mlha (před) mnou, mlha za mnou. Pracoval (v) dne (v) noci. (V) víně je pravda a (v) vodě zdraví. Víno (z) klášterních zahrad. Nechoď (k) koni zezadu. Vyslechl ho (s) zájmem. Připravil se (k) skoku. Stál (v) dveřích. Vyčkával (v) křoví. Dostal se (z) želez. Žila (v) Francii. Zatočil (s) zlodějem. Vyběhl (z) třídy. Je to (k) pláči. 8. Určete druh předložky: Bokem lodi teče voda. Prošel skrze mlhu. Řízek v trojobalu. Pěšina kolem trati. Lehával pod autem. Přešlapoval před ředitelnou. Snažil se jít mimo dav. Běžte podél zdi. Cestuje za prarodiči. Postav se mezi ty dva! Udělej to místo mne, prosím. Byl jsem u Magdalény. Vyhrál jsem díky štěstí. Zranil se kvůli tobě. Obcházel okolo revíru se psem a s flintou. Postav se vedle ní. 9. Doplň: Převalil se (přes) mne. Zamířil (k) výčepu. Pes (od) mne utekl. (K) příkladu já jedu (z) školy. Vše nejlepší (k) svátku! Had prolezl (pod) mnou. Zapomněl jsem se (v) vaně. Spávám (s) plyšákem. (Nad) postelí mám oblíbený plakát. (V) jídle se něco pohnulo. Ustupte (k) straně. (Nad) mnou přeletělo letadlo. Zkoumal předmět (s) zájmem. Stůl je (z) dřeva a židle (z) kovu. Usedla (k) klavíru. Čekal (v) voze. (V) létě se chodím koupat. Půjdu (s) bratrem do divadla. Řetízek (z) zlata.	// 7. pravý sloupec
	Odpovědi a pomůcky: 1. Předložka má jednu neslabičnou variantu (k) a dvě slabičné (ke, ku). 2. Neslabičná podoba je vždy před slovy začínajícími samohláskou (k údivu, s obědem). 3. Homonymie označuje stav, kdy jedno slovo není nositelem několika významů (jako např. list, stavba, ruka), ale kdy se zcela náhodně podobají např. některé tvary slov (např. jí - ona, jíst) nebo i všechny tvary (kolej - ubytovna, stopa kola). 4. Jiné příklady úplné homonymie (raketa, takt, rys, zlatý důl, zapřít, puk, pokoj). 3. Předložka mezi zřejmě vznikla z ustrnulého pádu podstatného jména mez. Doporučujme webové stránky Internetové jazykové příručky ÚJČ Vokalizace předložek a časopisu Naše řeč Opakování předložky mezi.