Doplňte vynechané hlásky a určete, ve které části slova se hláska nachází:
Blahopřejeme všem __spěšným řešitel__m, kteří se z__častnili soutěže Pythagor__v troj__helník a my.
Ověřit řešení
1. úspěšným - ú na počátku slova
2. řešitelům - ů v koncovce
3. zúčastnili - ú po předponě
5. Pythagorův - ů v příponě
5. trojúhelník - ú na počátku druhé části složeného slova
V českém jazyce užíváme jedno písmeno (jeden grafém) pro záznam hlásky [u]
a dvě písmena (ú, ů) pro záznam dlouhé hlásky [ú] .
Ze kterých částí se skládá slovo? (1)
Vývoj ú a ů (pro odborníky)
Pro psaní slov cizího a domácího původu platí jiná pravidla. Prozatím se budeme zabývat jen slovy českého původu .
Pro záznam dlouhé hlásky [ú] v českých slovech platí následující pravidla :
Písmeno ú píšeme především:
a) ... (např. úmysl, účel, úkol, úřad, údolí, úhona, úloha, úpět),
b) ... (např. neúrodný, zúrodnit, zúčastnit se) a
c) ... (např. dolnoújezdský, trojúhelník) .
Dále se písmeno ú užívá:
d) ... (ocún, ocúnový, ocúnek) a
e) ... (např. bú, cukrú, hú, vrkú, mú, fiú) .
Písmeno ů píšeme ve všech ostatních případech :
a) ... (např. stůl, vůle, půjčit, zůstat, půda) ,
b) ... (např. růže, trůn, blůza, lůza) ,
c) ... (např. bratrův, Karlův, Jiříčkův) ,
d) ... (např. mužů, hradům, strojům, městům) ,
e) ... (např. domů, dolů) .
Jak označujeme v češtině dlouhé hlásky? (2)
Je ve výslovnosti rozdíl mezi písmeny ú a ů? (3)
Pamatuj Ve slovech buvol, družička, luna, žluna, žluva aj. a v rozkazovacím způsobu ke slovům půlit, rozpůlit (pul, rozpul ) píšeme krátké u
a rovněž je krátce vyslovujeme (výslovnost s [ú] je nespisovná).
Doplňte u, ú, ů: Všichni se z__častníte sch__zky, hrdlička křičela vrk__, dokonalý pěti__helník, __stavní soudce byl ne__platný,
jdi dol__, těžká po__norová doba, tlustá b__volí k__že, dostal __pal z horka, kružnice o pr__měru 10 centimentr__, od__vodněte svá tvrzení,
pracovití __ředníci, chvályhodná pevná v__le, domácí __kol, ne__plné m__žstvo, políbil ji na __sta, pomerančová k__ra, oc__n je jedovatá rostlina,
chlapi, ke stroj__m!
Doplňte u, ú, ů: Účastníci závod__, rovnostranný troj__helník, opařená k__že, mnoho __pravených dom__, dolno__jezdský starosta,
b__, plakal chlapeček, našel __plně malý oc__nek, moh__tný královský tr__n, to je Jirk__v bat__žek, __sekni kousek __sečky,
p__lka koně z__stala před bránou, pr__chod přímo dol__, slavní K__tnohorští havíři, ostro__hlý vrchol, pozor na __krok stranou,
pr__měr kružnice, d__razný __točník, žl__na snědla broučka.
Co je žluna a žluva? (4)
Znáte dílo, v němž žluna vystupuje? (5)
Pamatuj Písmeno ú píšeme v českých slovech na počátku slov (úspěch, úmysl, úl ), po předponách (ne-úmyslný po-únorový, z-účastnit se )
a na počátku druhé části složených slov (troj-úhelník, pravo-úhlý, dolno-újezdský ).
Dále píšeme písmeno ú v kořenu jediného českého slova (ocún, ocúnový ) a ve zvukomalebných slovech (bú, cukrú, vrkú, mú, hú, fiú, tú ap. ).
Písmeno ů užíváme v kořenech slov domácího původu (dům, průmyslový, můra, odrůda ) i slov zdomácnělých (růže, trůn ),
ve slovech, v nichž se střídá kořenné ú a o (batoh - batůžek, nůž - nože ), v koncovkách slov rodu mužského a středního (stroj-ů, jazyků, sobol-ům, měst-ům ),
v příponách přídavných jmen přivlastňovacích (otc-ův, Jirk-ův, bratr-ův ) a v zakončení příslovcí (domů, dolů ).
Souhrnná cvičení
3. Doplňte u, ú, ů: Zamazaná __sta žák__, zlá noční m__ra, šla na p__du rozehnat n__du, nechoď k drát__m,
několik táck__ spadlo dol__ ze stol__, nečekaný mnoho__helník, dobrá pr__prava, __bočí hory, typický __bor baletky,
d__chodc__v včelí __l, neposedné k__zle, p__jčíme si st__l i židle, holub zpíval vrk__, kráva s ním své m__ o p__ltón níž,
ohn__tý r__žek, zlomil mou h__l, venk__ je __plněk, nečekaný zp__sob obrany.
4. Doplňte u, ú, ů: Ne__rodná p__da, d__ležitá pr__prava, zlomyslná __prava __daj__, __točiště loupežník__ v hl__bokém lese,
p__l hodiny ch__ze dol__, k Vánoc__m __pečeme kr__tu, __terní __závěrka, __myslná srážka t__rist__, p__jdeme do p__jčovny,
pr__jezd jen s pr__kazem, bez__ročná p__jčka, Petr__v __žasný nápad, R__ženčin těžký __kol, libový b__ček z n__še,
za__koloval malou žl__nu, z__žil již tak __zký pr__chod, u z__baře __pěl bolestí, __čelné vy__žití peněz.
5. Doplňte u, ú, ů: __roda k__rovc__, krásný oc__nový květ, palírna likér__, Jiřík__, t__ze jsi mě rozzlobil,
__jezd nad Černými lesy, h__, to vykřikl výr, dolno__jezdský starosta, sledovali __plněk, hleděl na široko__hlou obrazovk__,
k__ň hryzal k__r__, fi__, foukal vítr, jen se kv__li ní rozp__l, jeho těžký __děl, znám naleziště oc__n__,
čeká vás f__ra libového b__čku, d__myslná __loha, r__žová bl__za, h__sité __blížili mnoha hrad__m, ne__rodný kousek pole.
Odpovědi a pomůcky:
1. Základem slova je kořen, jeho význam pozměňují předpony a přípony, součátí přípony může být koncovka.
2. Délku samohlásek označujeme v češtině diakritickým znaménkem čárka (á, é, í, ó, ú), v případě dlouhého [ú] také kroužkem (ú, ů).
3. Pomocí písmen ú, ů zapisujeme stejnou hlásku [ú], tj. nijak se ve výslovnosti neliší [ú] např. ve slovech vůbec a Újezd.
4. Žluna patří mezi datlovité ptáky, žluva mezi zpěvné ptáky.
5. Jan Karafiát - Broučci (1876), např. v kapitole První výlet.
Doporučujme webové stránky Internetové jazykové příručky ÚJČ Z historie českého pravopisu .
